Baví se křížovkou nejen luštitelé, ale také tvůrci.

Jeden z tvůrců se dokonce zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Bývalý příslušník vojenského námořnictva Roger F. Squires z britského Ironbridge v období od roku 1963 do ledna 2002 sestavil a uveřejnil 58 000 křížovek. Čas, který jim věnoval, lze pouze odhadovat. Podle mínění odborníků si příprava skutečně profesionálního produktu vyžádá minimálně dvě až tři hodiny času, přestože teď už existují počítačové programy, jež mohou tuto práci usnadnit a zjednodušit. Fajnšmekři se na ně ale dívají s jistým despektem. Vyčítají jim totiž, že jim schází tvořivý lidský faktor a v podstatě snižují výslednou kvalitu křížovek opakováním použitých výrazů a jistou standardností a monotónností. Navíc i nudí. A to je, jak soudí Joachim Funke, psycholog z heidelberské univerzity a expert na procesy myšlení, téměř trestuhodné.

“Nepříliš lehká, ale řešitelná křížovka, je skvělým prostředkem pro trénování slovní paměti. Její zdárné zdolávání přináší nejen zábavu, ale vede i k posílení sebevědomí každého jedince, který se tohoto úkolu ujal. Odhalení tajenky se stává byť drobným, ale přesto motivujícím vítězstvím a důkazem jistého životního úspěchu,” zdůraznil Funke, který nicméně pohlíží na budoucnost tohoto specifického druhu rozptýlení s obavami. “Asi se stane vymírajícím fenoménem, protože mladé generaci přestávají cokoli říkat i jiné disciplíny, jež vyžadují delší přemýšlení. Počítače jsou jí přednější,” uvedl. Podle jeho názoru to souvisí i se zhoršenou kvalitou písemného projevu, zejména pravopisu. “Nikdo přece netouží po tom, aby při luštění křížovek zjistil, že si s nimi neporadí, protože neumí správně psát,” podotkl Joachim Funke.