Profesionální tvorba křížovek a dalšího luštění

Křížovky nestárnoucí

Křížovky nestárnoucí

Křížovky nestárnoucí

Křížovky nestárnoucí

the-new-york-public-library--rkf6Ducli8-unsplash

Křížovky patří k nejpopulárnějším druhům zábavy. Zatím to vypadá, že jejich úspěch nepokazí ani rozličné orientální hlavolamy. Slova uspořádaná vodorovně a svisle lákají nespočet luštitelů. Přesto, když si položíme otázku, kdy vlastně křížovky vznikly, není odpověď zcela jednoznačná. Podle zachovaných pramenů se první křížovka objevila v tisku v roce 1913. Jejím inspirátorem byl údajně Angličan Victor Orville z Oxfordu, jenž si odpykával trest v jihoafrickém Kapském městě. Ve vězení přečetl všechny knihy ze zdejší knihovny a nudil se. Zaujalo ho, že podlahu cely vytvářejí bílé a černé čtvercové dlaždice. Aby zaplašil nudu, zapisoval na světlá políčka slova, jež ho napadla, a objevil tak novou duševní hru, založenou na synonymech. Anglické noviny, na něž se obrátil, návrh nové zábavy sice odmítly, ale nápadu se ujal Artur Wynne z Liverpoolu. Vytvořil hádanku, která se objevila dne 13. prosince 1913 v novinách New York World pod názvem americká křížovka

Přesto se však nedá říct, že šlo o originální objev. V naučných sbírkách americké univerzity v Baltimoru je totiž mezi mnoha poklady uložena hliněná tabulka stará nejméně 4.000 let, nalezená na Krétě. Právě na ní objevili vědci zápis podobný současným křížovkám. 

Prvenství v sestavování křížovek se však připisuje učiteli Arturu Wynneovi z Moutain Lakes, jenž po prostudování krétského hlavolamu systematicky sestavoval primitivní křížovky pro New York World. Majitel novin viděl v křížovkách trhák, a proto rubriku stále otiskoval a rozšiřoval. Počínal si tak zdatně, že se jméno autora Wynneho zcela vytratilo, i když nezapadlo docela. 

Křížovky bývaly různě dlouhé a s rozličnými tajenkami. Dne 6. dubna 1964 otiskly noviny The Star v Johannesburgu křížovku Dona Samuela McLarena, jež měla 639 hesel vodorovně a 626 hesel svisle. Ačkoliv redakce vypsala pro úspěšného luštitele odměnu, nikdo nenašel tolik času, aby ji doluštil až do konce. 

Guinessova kniha rekordů uvádí, že Belgičan André Bloise vytvořil obří křížovku s 25 tisíci políčky, jež zabrala list papíru o rozměrech 170 x 110 cm. Křížovku sestavoval
8 let a legenda ke křížovce se skládala ze 7 748 otázek, zabírajících 170 stran knihy běžného formátu. V dalším rozvoji křížovek však zvítězily tzv. švédské křížovky, v nichž jsou místo klasických černých políček umístěny přímo legendy. 

Křížovky nestárnoucí

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Další články

Křížovka jako zábava i sport

Od doby svého vzniku a pravidelného uveřejňování v Lidovkách zaznamenala křížovka obrovský rozmach. U nás prakticky nejsou noviny či časopisy, kde by se nevyskytovala. Milovníci křížovek a hádanek se již od počátku 20. století začali sdružovat do hádankářských akřížovkářských klubů, spolků akroužků, z nichž řada existuje dodnes. Sdružují se pod

Přečíst článek »

Rozhovor s autorem křížovek Janem Tučkem

Milovníci slovíčkaření aneb Proč máme tak rádi křížovky „Začněme něčím lehčím,“ vyzvu Pavla Tučku. „Tak třeba japonská lovkyně perel na tři.“ „To snad ne,“ rozesměje se nad slovem, které každý zkušenější křížovkář musí znát. Tím spíš když je nejen luští, ale dokonce i vymýšlí. „Ama,“ nezaváhá. „Na křížovky existují počítačové programy, ale pod

Přečíst článek »